KDO JSOU DUCHOVÉ ?

 

PREVIEW

 

  Někdo by řekl, že duchové jsou zhmotnělé duše zemřelých, které zůstaly na tomto světě. Já bych to trochu opravil. Velice si cením lidských legend a pověr - každá vznikla na nějakém základě, tedy ne zcela vymyšleně. Legendy začal vymýšlet až filmový průmysl a jím pokřivená civilizace 20. století, která úplně potlačila duchovní vědění a upřednostnila techniku. Lidé si v legendách předávali po generace znalosti, které vznikly pozorováním vesmíru, úlohy člověka a smyslu bytí. Často však tyto věci brali dogmaticky, neuvažovali proč to tak je. Možná to mají na svědomí náboženství, největší brzdy jakéhokoliv poznání a rozvoje. Já jsem se zkusil poučit z pověr a mýtů a pokusil jsem se položit si otázky proč, jak to funguje a jak je to provázané s dnešním člověkem a jeho civilizací.

 

 

VESMÍRNÉ VĚDOMÍ

 

  Základem je pochopit funkci vesmírného vědomí (VV). Každý ví, že vesmír je nekonečný, ale většina má na mysli třírozměrný prostor s třírozměrnými hvězdami a planetami seskupenými do galaxií. Já tvrdím, že existují i další rozměry - nejsou jen tři rozměry, ani čtyři, či pět. Je jich nekonečně mnoho. Další rozměry však nejsou přestupní stanice, či časové vymezení prvních tří rozměrů, jsou to prostě rozměry stejné třídy jako ty tři, co naše smysly umí pojmout.

  Takže představte si vesmír ve své úplné nekonečnosti - vše je v něm totiž nekonečné - rozloha, trvání, rozměry, hvězdné systémy. Tvrdím, že i galaxie jsou součástí většího celku, nazvěme je nadgalaxie a ty jsou dále součástí dalšího celku, který je součástí dalšího, atd. Planety se točí kolem hvězd, hvězdy kolem středu galaxií, galaxie kolem středu nadgalaxií, atd. Kdo to všechno řídí? Vesmírné vědomí.

  VV řídí činnost ve vesmíru, veškerého dění. Můžete jej nazývat bohem, či osudem, či jinak, ale je to stále to samé. Náboženství VV personifikují, já tvrdím, že VV není osoba, neumí dělat zle ani dobře, nemění se ve svých zákonitostech. Člověk tedy VV nemůže změnit, to znamená, že nemůže změnit svůj osud. Může však VV cítit, případně využít.

 

 

DUŠE

 

  Aby VV mohla řídit člověka, pošle mu část sebe, tzv. duši. Duše člověka řídí mozek. Jak to, že o tom nevíme automaticky? Duše řídí celý mozek, naše osobnost, EGO, jen asi 2-15% mozku. Zbytek my prohlašujeme za podvědomí a nevíme co s ním. Všechny jevy jako „de ža vi“, znalost neviděného a neslyšeného, zvláštní schopnosti, jsou produktem podvědomí, tedy naší duše. Naše duše je jedna z nekonečného počtu duší VV. Je zcela možné, že jedna duše po smrti člověka přejde do člověka právě narozeného. Jedna duše tak může vystřídat mnoho lidských životů. Může, ale nemusí. Může mít také přestávky. Každý člověk má svůj osud pevně daný, nemůže nic změnit.

  Duše, která ovládá náš mozek, však v mozku není obsažena. Ona tam fyzicky není, ona jej řídí. Naše vědomí, EGO, je produktem duše. Je to vlastně část duše, kterou je možné ovládat. Je to jakási výkonná složka duše. Je to nástroj, kterým duše řídí náš osud. To znamená, že EGO, tedy já, jsem pouze nástrojem řízení událostí mé duše, která je součástí VV.

  Lidské vědomí je tedy nejnižší složka VV. Ovládá 2-15% mozku a má pocit, že koná nezávisle na čemkoli. Ale bohužel ne. Je součástí duše, která vlastně sama určuje, co bude člověk dělat a co tedy přesune do EGA. V podvědomí pak zůstane zbytek vědění a schopností duše, člověkem nevyužitelný.

  Každá duše je jiná, navíc stejná duše ve dvou lidských životech se nemusí stejně projevit. Z toho plyne naprostá rozmanitost a univerzálnost duše. Stejnou duši jako člověk však dostane přidělenu i každý jiný obratlovec a možná i další živočichové. Říkám stejnou, ale přece není stejná, je upravená pro ten daný druh. Jinak je upravená duše psa, jinak člověka a jinak ryby. Existuje tedy nekonečně mnoho druhů duší.

  Duše je tedy závislá na hmotě. Hmota je však pouze energie v nějakém právě probíhajícím stavu. Vše hmotné je vlastně energie. Duše je tedy závislá na energii.

  Závislost na hmotě se projevuje také tím, že potomek má vlastnosti otce, či matky. Je to způsobeno podobnou fyzickou stavbou nejen těla, ale i mozku. Duše tedy řídí činnost některých projevů vlastností podobně.

  Shrnuto, EGO jsem já, já jsem ovládán svou duší, kterých je nekonečně mnoho druhů a od každého druhu jich je nekonečně mnoho kusů. Vše je součástí celku, nazvaného vesmírné vědomí.

 

 

ZVLÁŠTNÍ SCHOPNOSTI

 

  Duše se mezi sebou domlouvají a komunikují. Naše podvědomí tedy má schopnost přenášet myšlenky, předvídat osud, vidět na dálku, apod. Tyto věci jsou tedy možné. Záleží jen na tom, zda duše přepustí EGU tyto vlastnosti. My to nazveme - zda se naučíme využívat své podvědomí. Kdybychom se naučili využívat své podvědomí na 100%, splyne EGO a duše a náš obzor se strašlivě otevře. Budeme umět se převtělit po své smrti do někoho jiného, právě narozeného, můžeme předpovídat budoucnost, získat nezískatelné vědomosti a kdoví co ještě (telepatie, telekineze, pyrokineze, ...). Bude však následovat dotaz - k čemu budeme tyto možnosti využívat. Duše, podobně jako VV, není ani zlá ani dobrá, ani chamtivá, ani ctižádostivá. Využití těchto možností k vlastnímu prospěchu tedy nepřipadá v úvahu.

  Budeme tedy tyto schopnosti vůbec využívat, pokud se nám naskytnou? Pokud budeme ovládat méně než 100% mozku, tak asi ano. A nejspíš ke svému prospěchu. Ale co se bude dít, když  EGO = duše ? To nikdo neví a vědět asi nebude. Já se domnívám, že takový člověk není, nebyl a nebude. Možné ale je, že na nějaké planetě žije celá civilizace takovýchto bytostí. A je dost pravděpodobné, že lidé se s takovouto civilizací již setkali v minulosti. A nejen s touto.

  Co je však jisté je, že na Zemi žili a určitě i žijí lidé, kteří mají tyto vlastnosti. To znamená, že jejich duše jejich EGům umožnila za nějakým účelem daným osudem používat například komunikaci s jinými dušemi - ať už živých lidí (telepatie), nebo mrtvých (spiritismus); že někdo třeba opravdu vidí do budoucnosti, nebo si pamatuje minulé životy. Já takové schopnosti bohužel nemám.

 

 

DUCHOVÉ

 

  Duše, která není zrovna určena k řízení nějakého mozku, či něčeho jiného, může vzhledem ke své závislosti na hmotě, přesněji na energii, vystoupit jako světelné záření. Je to ale značně výjimečné, protože duše může komunikovat i mnoha jinými způsoby s duší z našeho mozku. Pokud bychom byli obdařeni schopností komunikace s dušemi, může naše EGO dokonce s tímto duchem rozmlouvat. Asi se něco podobného stalo, protože je o tom řada záznamů. Člověku však asi zůstane utajeno, proč duše vzala na sebe takovouto netypickou formu projevu.

  Z toho plyne, že cokoli může mít duši. Tedy i neživá věc. Patrně tedy i věci mají svůj speciální druh duše. A patrně se někdy stane, řekněme porucha, že duše určená pro člověka, vezme na nějakou dobu řízení kamene, nebo nějakého záření. Je to asi výjimečné, ale v nekonečnosti se výjimečnost stává pravidlem. Vesmír je plný právě těchto pravidel a proto je pro nás, lidskou civilizaci EG, patrně nepochopitelný.

 

 

EPILOG

 

  Tato teorie, kterou jsem přednesl, není vyčerpávajícím popisem duchovního dění ve vesmíru. To jistě každý poznal. Je to jen nástin myšlenek k dalšímu rozvíjení. Vůbec netvrdím, že to tak je, spíše nějak takhle podobně. Asi to bude popis funkce a principu atomové bomby od člověka, který ji viděl jednou na obrázku a slyšel o ní vykládat v hospodě. Já sám se této teorii bráním, nevěřím, že to takhle nějak je, ale zatím jsem nenašel chyby ani důkazy proti. Nebojte se, pokouším se o to ....

 

[1997]