Kniha o dívkách

Vhodná k znásilnění

Večer. Tma. Nějaký muž stojí v tmavém dvoře, za popelnicemi a pozoruje ulici. V tu chvíli se objeví dívka jdoucí po ulici z horní strany. Projde vrch ulice a objeví se ve středu, kde číhá muž.

Jakmile ji uviděl ve vhodném místě, vyrazil. Když jej dívka spatřila, nevěnovala mu zprvu pozornost. Když se však k ní blížil, začala utíkat.

Neměla šanci. Chytil ji, přitiskl ke zdi domu a ucpal ústa. Pak šla dolů sukýnka.

Pustil ji ústa.

"Když budeš zticha, jen si s tebou pohraju, budeš-li řvát, zacpu ti hubu a zabiju tě!"

Dívka byla zticha. A to už muž sundal kalhotky a sukni i kalhotky ji převlékl přes nohy a odhodil. Snažila se mu bránit. Marně. Pohrozil ji.

Začal šátrat po nohou a v rozkroku. Potom sundal blůzku a zkoumal nádherné bradavky. Dívkou projela hrůza, která vystupovala i z jejich očí, div ji nevypadly. Chlap zatím rozepnul pásek a "vytasil ho". Málem omdlela.

Pak se na ni přitiskl a ve stoje ho zasunul a začal pracovat. Dívce byla zima, měla strašný strach a ke všemu se mísil jakýsi pocit. Divný, neznámý.

Najednou trhnutí. I ona sebou trhla. Chlap zaklonil hlavu a sperma vesele proudilo do dívky.

"Podívej, spadl mi knoflík. Zvedni ho."

Nahá dívka se nejistě zohla pro předmět. V tom ji muž uchopil za pas a zasunul svůj pyj pod její hyždě. Dívka sebou trhla a chtěla se zvednout.

"Ne, nezvedej se."

Konečně se trefil do pravé dírky. Začal ji sjíždět zezadu. Dívka jakmile ucítila nový výron, začala brečet. Muž ho vyndal, poplácal pevné hyždě.

"Postav se."

Poodešel o dva-tři kroky.

"Jsi hezká, stůj tak chvíli."

Chvíli se na ni díval, pak odešel.

Dívka sebrala své věci, oblékla se a šla směrem k dolnímu konci ulice....

 

 

[1988]