Kniha o dívkách
Vhodná k
znásilnění
Večer. Tma.
Nějaký muž stojí v tmavém dvoře, za popelnicemi a pozoruje ulici. V tu chvíli
se objeví dívka jdoucí po ulici z horní strany. Projde vrch ulice a objeví se
ve středu, kde číhá muž.
Jakmile ji uviděl
ve vhodném místě, vyrazil. Když jej dívka spatřila, nevěnovala mu zprvu
pozornost. Když se však k ní blížil, začala utíkat.
Neměla šanci.
Chytil ji, přitiskl ke zdi domu a ucpal ústa. Pak šla dolů sukýnka.
Pustil ji ústa.
"Když budeš
zticha, jen si s tebou pohraju, budeš-li řvát, zacpu ti hubu a zabiju tě!"
Dívka byla
zticha. A to už muž sundal kalhotky a sukni i kalhotky ji převlékl přes nohy a
odhodil. Snažila se mu bránit. Marně. Pohrozil ji.
Začal šátrat po
nohou a v rozkroku. Potom sundal blůzku a zkoumal nádherné bradavky. Dívkou
projela hrůza, která vystupovala i z jejich očí, div ji nevypadly. Chlap zatím
rozepnul pásek a "vytasil ho". Málem omdlela.
Pak se na ni
přitiskl a ve stoje ho zasunul a začal pracovat. Dívce byla zima, měla strašný
strach a ke všemu se mísil jakýsi pocit. Divný, neznámý.
Najednou trhnutí.
I ona sebou trhla. Chlap zaklonil hlavu a sperma vesele proudilo do dívky.
"Podívej,
spadl mi knoflík. Zvedni ho."
Nahá dívka se
nejistě zohla pro předmět. V tom ji muž uchopil za pas a zasunul svůj pyj pod
její hyždě. Dívka sebou trhla a chtěla se zvednout.
"Ne,
nezvedej se."
Konečně se trefil
do pravé dírky. Začal ji sjíždět zezadu. Dívka jakmile ucítila nový výron,
začala brečet. Muž ho vyndal, poplácal pevné hyždě.
"Postav
se."
Poodešel o
dva-tři kroky.
"Jsi hezká,
stůj tak chvíli."
Chvíli se na ni
díval, pak odešel.
Dívka sebrala své
věci, oblékla se a šla směrem k dolnímu konci ulice....
[1988]