Cestopis podle Jacka Londona

O Šalamounových ostrovech

Na ostrově Santa Cruz a Rennel žijí původní obyvatelé střední Austrálie, odkud byli vyhnáni na tyto ostrovy. Žijí na úrovni doby bronzové. Vláda Šalamounových ostrovů si s nimi neví rady. Tito středoaustralané tvoří 4 % obyvatel země.

V roce 1908 zde na ostrově Santa Cruz přistál se svou lodí Snark Jack London. Pět členů posádky mimichodem onemocnělo malárií, ale pro naše vyprávění to není podstatné. Nás bude zajímat, co tu viděl Jack London.

Nutno však ještě připomenout, že tehdy ti domorodci neměli ani občanky, ani nic podobného, co by určovalo jejich stáří. A přece chtěla taková domorodá vesnice vědět, která z děvčat dospívá, nebo dospěla a u chlapců který už je schopen mít děti.

Jack London se na ostrově spřátelil se synem náčelníka vesnice. Jednou, když se potřeboval na něco zeptat, protože psal o svých dobrodružstvích knihu, svého přítele v jeho stanu nenašel. Začal ho hledat po vesnici. Zamířil na takové náměstíčko, kde byl velký hluk a to, co viděl, mu pomohlo do mdlob.

Totiž: Když má dívka první menstruaci, svlíknou ji do naha, začnou svolávat lidi z vesnice na náměstí a tam ji na zadek vypálí křížek. Kdyby se pohnula z místa nebo utíkala pryč, chytí ji a náhodně zvolený muž si s ní může tři dny dělat co chce, jen ne zabít. Za tři dny ji pak před celou vesnicí konečně vypálí ten malý křížek na zadek.

Když má dívka 14 let, znova ji svlíknou do naha a malý křížek ji vypálí na prso. Při tomto je přivázána ke kůlu a kdyby odporovala, platí u ní zase pravidlo tří dnů.

Když má 17 let, vypálí ji křížek zespodu do rozkroku. Zde se už počítá s velkými bolestmi a proto je přivázána na tvrdou dřevěnou lavici a neplatí zde pravidlo o třech dnech.

Muži, když mají 16 let, musí podstoupit mužské zkoušce, kterou vykonává nejkrásnější žena z vesnice. Nejprve musí nahá krasavice do lesa pro kopřivy. Když přijde zpět na náměstí, leží tu už šestnáctiletí muži na zádech na zemi. Tato žena je sešlehá kopřivami jak jen nejvíc může, tedy do té doby, dokud se jí kopřivy nerozpadnou. Pak musí pro druhé a sešlehá dalšího muže. Potom je náčelník přiváže ke kůlu, kde jsou tři dny. Tento kůl je umístěn u mraveniště tamějších žlutých mravenců, kteří hrozně koušou. Celé tři dny se o tyto skoro ještě chlapce nikdo nestará.

Jack London viděl právě odvazování těchto chlapců. Když se probral z mbdlob, ptal se samozřejmě svého domorodého přítele co to bylo a když se dozvěděl, co se tady provádí dospívajícím děvčatům a chlapcům, upadl do mblod znovu.

Jacku Londonovi spravila náladu tamější svatba. Čekal přece svatby na úrovni doby bronzové, ale nebylo tomu tak.

Nevěsta byla oblečena do nějaké krásně barevné jako kdyby minisukně. Jinak neměla na sobě nic. Když přihlédneme k tomu, že neznali podprsenky, trička, kalhotky, trenýrky, ani kalhoty a k tomu, že v normálním životě nosili jenom, a to obě pohlaví, jakousi odranou kůži převázanou kolem pasu, bylo to pro nevěstu oblečení opravdu sváteční. A co měl ženich? Měl něco, co bychom mohli nazvat pradědečkem kraťas. Svatba probíhala skoro jako u nás. Po proslově náčelníka dal místo prstýnků ženich nevěstě čepec. Čepec vypadal jako slamák skřížený s kloboukem, ale obráceným. Tento ženichův dar musela žena nosit do 23 let. Potom si oba dali první manželskou pusu. Narozdíl od naší svatby nešli nikam nic oslavovat. Šli do svého stanu. který nahrazoval byt, dělat děti.

Nebudu popisovat co měli za úkol dělat ženy a co muži, ostatně je to skoro u všech divochů stejné, ať žijí u Amazonky, nebo v Africe, či na ostrově Rennel.

Důležité je však říct, kolika se dožívají let. Tedy: My se dožíváme asi 70 let. Oni asi 50 let. Náčelníkovi poroučí jakási rada starších, kde jsou muži i ženy od 45 let nahoru. Ženy se po častých porodech nedožívají tak často tolika let, ale mají přesto stejná práva jako muži, tedy až na to, že nemohou být náčelníkem.

Syn náčelníka, s kterým se Jack London přátelil, se jmenoval Tloru. Měl 24 let a 2 děti. Uměl mluvit anglicky. Tuto povinnou angličtinu zařídila vláda Šalamounových ostrovů, která nařidila, že aspoň jeden člověk z každé vesnice bude umět anglicky (úřední řeč státu). I když Tloru měl jen dvě děti, nebyla žádnou výjimkou rodina o sedmi až desíti dětech. Tyto početné rodiny však měli podporu vesnice a tedy nikdo z vesnice netrpěl hladem.

Jack London tu pobyl tři týdny a potom odcestoval na hlavní ostrov tehdejší kolonie Velké Británie, dnes již samostatného státu.

 

 

[1984]