Cestopis podle
Jacka Londona
O
Šalamounových ostrovech
Na ostrově Santa
Cruz a Rennel žijí původní obyvatelé střední Austrálie, odkud byli vyhnáni na
tyto ostrovy. Žijí na úrovni doby bronzové. Vláda Šalamounových ostrovů si s nimi
neví rady. Tito středoaustralané tvoří 4 % obyvatel země.
V roce 1908 zde
na ostrově Santa Cruz přistál se svou lodí Snark Jack London. Pět členů posádky
mimichodem onemocnělo malárií, ale pro naše vyprávění to není podstatné. Nás
bude zajímat, co tu viděl Jack London.
Nutno však ještě
připomenout, že tehdy ti domorodci neměli ani občanky, ani nic podobného, co by
určovalo jejich stáří. A přece chtěla taková domorodá vesnice vědět, která z
děvčat dospívá, nebo dospěla a u chlapců který už je schopen mít děti.
Jack London se na
ostrově spřátelil se synem náčelníka vesnice. Jednou, když se potřeboval na
něco zeptat, protože psal o svých dobrodružstvích knihu, svého přítele v jeho
stanu nenašel. Začal ho hledat po vesnici. Zamířil na takové náměstíčko, kde
byl velký hluk a to, co viděl, mu pomohlo do mdlob.
Totiž: Když má
dívka první menstruaci, svlíknou ji do naha, začnou svolávat lidi z vesnice na
náměstí a tam ji na zadek vypálí křížek. Kdyby se pohnula z místa nebo utíkala
pryč, chytí ji a náhodně zvolený muž si s ní může tři dny dělat co chce, jen ne
zabít. Za tři dny ji pak před celou vesnicí konečně vypálí ten malý křížek na
zadek.
Když má dívka 14
let, znova ji svlíknou do naha a malý křížek ji vypálí na prso. Při tomto je
přivázána ke kůlu a kdyby odporovala, platí u ní zase pravidlo tří dnů.
Když má 17 let,
vypálí ji křížek zespodu do rozkroku. Zde se už počítá s velkými bolestmi a
proto je přivázána na tvrdou dřevěnou lavici a neplatí zde pravidlo o třech
dnech.
Muži, když mají
16 let, musí podstoupit mužské zkoušce, kterou vykonává nejkrásnější žena z
vesnice. Nejprve musí nahá krasavice do lesa pro kopřivy. Když přijde zpět na
náměstí, leží tu už šestnáctiletí muži na zádech na zemi. Tato žena je sešlehá
kopřivami jak jen nejvíc může, tedy do té doby, dokud se jí kopřivy
nerozpadnou. Pak musí pro druhé a sešlehá dalšího muže. Potom je náčelník
přiváže ke kůlu, kde jsou tři dny. Tento kůl je umístěn u mraveniště tamějších
žlutých mravenců, kteří hrozně koušou. Celé tři dny se o tyto skoro ještě chlapce
nikdo nestará.
Jack London viděl
právě odvazování těchto chlapců. Když se probral z mbdlob, ptal se samozřejmě
svého domorodého přítele co to bylo a když se dozvěděl, co se tady provádí
dospívajícím děvčatům a chlapcům, upadl do mblod znovu.
Jacku Londonovi
spravila náladu tamější svatba. Čekal přece svatby na úrovni doby bronzové, ale
nebylo tomu tak.
Nevěsta byla
oblečena do nějaké krásně barevné jako kdyby minisukně. Jinak neměla na sobě
nic. Když přihlédneme k tomu, že neznali podprsenky, trička, kalhotky,
trenýrky, ani kalhoty a k tomu, že v normálním životě nosili jenom, a to obě
pohlaví, jakousi odranou kůži převázanou kolem pasu, bylo to pro nevěstu
oblečení opravdu sváteční. A co měl ženich? Měl něco, co bychom mohli nazvat
pradědečkem kraťas. Svatba probíhala skoro jako u nás. Po proslově náčelníka
dal místo prstýnků ženich nevěstě čepec. Čepec vypadal jako slamák skřížený s
kloboukem, ale obráceným. Tento ženichův dar musela žena nosit do 23 let. Potom
si oba dali první manželskou pusu. Narozdíl od naší svatby nešli nikam nic
oslavovat. Šli do svého stanu. který nahrazoval byt, dělat děti.
Nebudu popisovat
co měli za úkol dělat ženy a co muži, ostatně je to skoro u všech divochů
stejné, ať žijí u Amazonky, nebo v Africe, či na ostrově Rennel.
Důležité je však
říct, kolika se dožívají let. Tedy: My se dožíváme asi 70 let. Oni asi 50 let.
Náčelníkovi poroučí jakási rada starších, kde jsou muži i ženy od 45 let
nahoru. Ženy se po častých porodech nedožívají tak často tolika let, ale mají
přesto stejná práva jako muži, tedy až na to, že nemohou být náčelníkem.
Syn náčelníka, s
kterým se Jack London přátelil, se jmenoval Tloru. Měl 24 let a 2 děti. Uměl
mluvit anglicky. Tuto povinnou angličtinu zařídila vláda Šalamounových ostrovů,
která nařidila, že aspoň jeden člověk z každé vesnice bude umět anglicky
(úřední řeč státu). I když Tloru měl jen dvě děti, nebyla žádnou výjimkou
rodina o sedmi až desíti dětech. Tyto početné rodiny však měli podporu vesnice
a tedy nikdo z vesnice netrpěl hladem.
Jack London tu
pobyl tři týdny a potom odcestoval na hlavní ostrov tehdejší kolonie Velké
Británie, dnes již samostatného státu.
[1984]