OstravaStručné dějiny Hrabové
První zmínka o Hrabové je v latinsky psané závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku z listopadu 1267, kde je uvedena jako Grabowe, součást paskovského panství.
Obec však vznikla o něco dříve, v první polovině 13. století.
1597-1617 zde působil sbor Českých bratrů, od 1615 působení katolického faráře Vojtěcha
Historie:
Počátkem 13. století patřilo celé území severovýchodní Moravy Arnoldovi z Hückeswagenu (Hukvald).
V oblasti se patrně tehdy nacházely jen obce Staříč a Paskov.
1230 Arnold dal paskovské panství v držení Konrádovi z Plavče
1240 umírá Arnold, jeho dědicem je syn Frank z Hückeswagenu (Hukvald)
1252 panství má po smrti Konráda z Plavče v držení jeho manželka
1256 panství prodáno olomouckému biskupství (biskupovi Brunovi ze Schauenburku)
1267 biskup Bruno sepisuje svou závěť
1270 lenním pánem Petr Stange
1281 umírá Bruno ze Schauenburku, novým biskupem Dětřich z Hradce
1296 velká voda, změna koryta řeky Ostravice
V roce 1297 olomoucký biskup Dětřich a těšínský kníže Měšek I. uzavírají smlouvu o Závodí
(Závodí je území Hrabové na pravém břehu řeky Ostravice).
V roce 1300 uděluje olomoucký biskup Dětřich paskovské léno Janovi z německého rodu Stange.
Hrabová je součástí tohoto léna jako tzv. stolní statek*.
*Stolní nebo taky mensální statky (z lat. mensa) jsou ty, kterých užívá biskup k výživě své a svých kaplanů a radů.
Další lenní páni:
1322 bratři Petr a Jan Stangové
1358 Markvart, rytíř z Wolfsbergu (byl to Němec)
1388 Jošt, rytíř z Wolfsbergu
1392 Václav, rytíř z Wolfsbergu
1403 Jan, rytíř z Wolfsbergu
1413 Jošt, rytíř z Wolfsbergu
1437 Mikuláš, rytíř z Wolfsbergu
1460 panství vede po smrti Mikuláše z Wolfsbergu jeho manželka Barbora Gemelna
1464 Jan, rytíř z Wolfsbergu
1504 Beneš z Boskovic a Černé Hory
1518 Jan ze Žerotína a na Strážnici
1525 Ladislav z Kadaně
1530 Bernard, Zikmund, Centurio a Jan (synové Ladislava z Kadaně)
1534 Jan Skála, rytíř z Doubravky
V roce 1534 se olomoucký biskup Stanislav Thurzo zmiňuje o kostelním podacím právu v Hrabové.
Jedná se tak o první doklad existence dřevěného kostelíku v Hrabové.
V roce 1538 se majitelem panství stává Jan z Pernštejna.
Panství přestává být biskupským lénem, stává se svobodným statkem.
Další majitelé:
1548 Jan Čelo z Čechovic
1572 Kašpar Čelo z Čechovic
1578 Ondřej Dudit z Horehovice
1580 Ctibor Sierakovský z Pěrkova (byl to Polák)
1600 Hynek Sierakovský z Pěrkova
1614 Jan Sierakovský z Pěrkova
1622 sourozenci Kryštof a Anna Cedlarovi z Hofu
V roce 1624, v době pobělohorské, bylo panství nuceně prodáno.
Novým majitelem se stal český katolík Václav, hrabě z Vrbna a na Bruntále.
Další vlastníci:
1649 Jan František, hrabě z Vrbna
1690 Bedřich, hrabě z Oppersdorfu, svobodný pán na Dubu a Frydštejně a pán na Hodoníně
1694 František Josef, hrabě z Oppensdorfu
1714 Anna Františka Oppensdorfová, rozená hraběnka z Henklu (vdova po Františku Josefovi)
1717 Filip Ignác, rytíř z Hochu, na Okříškách a Pokojovicích
1731 Samuel František, svobodný pán z Rebentischu
1734 Marie Pavla, svobodná paní z Gallaneg (vdova po Samueli Františkovi)
1758 Achatius, svobodný pán z Rebentischu
1765 Karel, rytíř Pammersberger z Kettenburgu
1776 Anna Marie Kateřina (vdova po Karlovi)
1778 hrabě Josef Mitrovský z Nemyšle a na Hrabyni
V roce 1780 zřízena fara.
Ta zároveň sloužila jako škola (dnes budova úřadu městského obvodu Ostrava-Hrabová, Bažanova ulice).
Další majitelé paskovského alodu:
1808 Antonín Bedřich Mitrovský, rytíř zlatého rouna
1809 svobodný pán Filip Ludvík ze Saint-Genois ďAneaucourt (byl to Francouz)
1846 Moritz, hrabě Saint-Genois
1881 Vintíř (Gunther) Stolberg, hrabě ze Stolbergu
1924 JUDr. Otto Stolberg
V roce 1926 pak přichází pozemková reforma. V jejím důsledku tak končí paskovské panství.
Pozemky v Hrabové přecházejí na její občany.
Další události:
1939 začala výstavba dělnické kolonie Šídlovec
1941 obec se stala součástí Moravské Ostravy
1943 postaven první most přes Ostravici
1945 při osvobozování obce (1. května) zahynulo 18 vojáků Rudé armády a 6 spoluobčanů
1946 Hrabová samostatným obvodem (Ostrava XVI)
1954 Hrabová městskou čtvrtí (Ostrava XV)
1957 Hrabová opět samostatnou obcí, okres Ostrava-venkov
1957 otevření nové školy (ulice Paskovská)
V roce 1960 se Hrabová stává definitivně součástí Ostravy.
Byla zařazena spolu s Hrabůvkou, Pasekou a Zábřehem nad Odrou do městské čtvrti Ostrava-Zábřeh.
V roce 1971 byly k této čtvrti přičleněny ještě Výškovice, Vítkovice, Nová Bělá, Stará Bělá a Proskovice a označení změněno na Ostrava 3.
03.01.1990 hřbitov v Hrabové navšívil prezident Václav Havel (hrob Jaromíra Šavrdy)
24.11.1990 Hrabová samostatným městským obvodem
02.04.2002 vyhořel kostel svaté Kateřiny, dřevěný kostelík z první poloviny 16. století